RSS:



Sedm krát dospěláků z Turnova bylo, co se na start MČR klubů letos postavilo!

Michaela Omová ,


Uplynulý víkend patřil tradičně klubovému vrcholu roku. Čím začal? Usednutím si v decentně korozí napadeném busu bok po boku. Cesta probíhala plus mínus hladce, Filip Stárek  sdělil nám více či méně důležitá fakta na jeho poměry vcelku krátce. Po pár rovinách, řadě zatáček a nekonečných vteřinách dorazili jsme k vysněnému cíli a rozutekli se do pokojů nasbírat nezbytné síly. Tedy krom čištění zubů nechyběl ještě bojový řev (především Šulda bůhví proč řve ho obvykle jak lev)..podle peří poznáš ptáka a podle něho poznáš prý zas Turnováka.



Historicky poprvé kvalifikovaly se nám hned tři turnovské dívčí týmy, dokonce naprosto v pohodě, a teď byly připravené na startu předvést se v sobotním štafetovém závodě. No, závod proběhl tak, jak proběhl, určitá sebezklamání tam u každé z nás jsou, v týmovém závodě jsou navíc umocněná na druhou. Ikdyž jsme možná tajně doufaly v medailový sen, ne vždy se holt vše sejde v ten pravý den. Jak jsem řekla Víťovi z ČT, favoritek na medaili bylo letos prostě příliš, ovšem vše se děje jak má a sebezklamáním také sílíš. Takže věřím, že náš den  ještě příjde a porazíme silné Žabiny i neskutečnou Pragovku, a snad kategorie bude mít  za písmenem D stále 21, nikoliv jinou číslovku. Nakonec  za to páté místo není důvod, aby byl velký žal, myslím, že A tým ptáků Turnováku by ho všema deseti hnedka bral.
V neděli už přišel opravdový den D, tedy družstva. My jsme měli na startu hned tři modrobílá mužstva. A tady bych chtěla jednoduše poděkovat všem, že tam vůbec byli, vžďyť mohli doma vařit nedělní oběd, mít u telky nohy nahoře, zkrátka ztrácet v povětrnostně příznivějších podmínkách své síly. Olafe, tobě díky za to, že jsi postavil tým bez hvězd, přesto s odleskem zlata, protože u nikoho z nás nesvítila na úsecích žádná obří ztráta. Také za to, jak jsi závod rozběhl skvěle, nejeden favorit poslal to hned v úvodu závodu kamsi do..Ivčo, tobě především za tvůj klid,  perfektní výkon a v momentě menší nepřízně tu tolik pořebnou rozvahu, Kubi, tobě též za parádní stabilní výkon a také za tu velkou odvahu, neb vzít na sebe tuhle zodpovědnost nebylo ani trochu lehké. Luci, tobě díky za tvou neuvěřitelnou sílu v momentech, kdy je tvé sebevědomí aktuálně drtek křehké. Vždy dokážeš pro tým bojovat jak Xena. Lušťo, tebe považuji za ten den našeho družstva nejhvězdnějšího člena. Smekám před tvým výkonem všechny kloubouky co mám i co jsem kdy ztratila a že jich bylo hodně. Ty ses pral s repre vlčáky na svém úseku opravdu víc než úctyhodně. A to turnovský vlčák na řadu teprve přicházel a byla to síla, na trať totiž po mém vcelku ustátém výkonu vystartoval Wolfík Fíla. Byl to boj s loňským bronzovým týmem do poslední chvíle, nakonec osud ve finiši naklonil se k barvě modrobílé.  Nicméně nutné podotknout, že turnovský oddíl nemá jen sedm členů, jen to poděkování dalším členům s dovolením trochu shrnu! Tedy Žokeji, Niki, Aleši, Maky, Bajeříku, Patricia, Jindro, Máco, Verčo, Vítku, Barčo, Šuldo, Péťo, Honzo, Kryštofe, Markéto, Jano, Tome, Šárko, Dane, Jonáši, Pavlo, Karolíno, Zdeňko, Filipe, Hyčmene, Marie, Edo, DÍKY!
A jaká byla decentně korozí napadeným autobusem zpáteční cesta, s kanystrem burčáku a neskutečnou bandou, která byla třicátá čtvrtá, sedmnáctá, respektive šestá? O tom zas v jiném článku, dnes už nemám sílu napsat další veršovanou a zároveň vtipnou stránku ;)


Nástěnka